..absurdnidrama.wz.cz.. Ionescova lekce v podání divadla Minaret
Je pravda, že při dostatku trpělivosti se nakonec domluvíme, ale ptám se vás, o čem, a za jakým účelem?

Molloy (S. Beckett)
Autoři: Jean-Paul Sartre

Díla zařazená v databázi:
  -S vyloučením veřejnosti

Sartre je znám především jako filozof existencialismu, k autorům absurdního dramatu řazen nebývá. Z mého pohledu však je absurdní drama jakýmsi "existencialismem na jevišti", vychází ze stejných myšlenkových základů a ze stejné životní zkušenosti, klade podobné otázky a "hlavním hrdinou" je i zde člověk neschopný dorozumět se se svým okolím, člověk vržený do své (absurdní?) existence. A když k tomu přičteme, že Sartre psal (výborné) divadelní hry... (marwin)

Levicově orientovaný francouzský filosof, prozaik, dramatik, esejista a literární kritik. Středoškolský profesor, hlavní představitel ateistického existencialismu. Podněty ze studia fenomenologie (Husserl, Scheler, Jaspers a Heidegger) využil v práci o transcendenci lidského ega a v teorii emocí. Vyjadřoval pocity člověka vykořeněného ze společnosti a bojujícího proti pocitům úzkosti a beznaděje. Ve svých románech se zabýval hledáním osobní svobody člověka a sociálně spravedlivé společnosti. Jeho filosofický koncept je dualistický - na jedné straně je vědomí, které ví o sobě, vztahuje se ke svému bytí a tímto vztahem překračuje svou danost, vůči svému bytí je svobodné, je bytím pro sebe (odtud Sartrova teze o tom, že v případě člověka existence předchází esenci, člověk žije tím, čím ještě není, a je sám sobě neustálým projektem) a je s to klást otázku po bytí. Proti vědomí stojí věcné bytí, které Sartre charakterizuje jako bytí v sobě (je pouze tím, čím jest). Jednání člověka není předem determinováno, je pouze vázáno na jeho situaci, kterou však svým jednáním mění (člověk je tím, čím ještě není, je existencí v možnostech, svobodou, jejíž tíži musí nést, je ke své svobodě "odsouzen"). Zaujímal kritický postoj k imperialistické společnosti, kolonialismu, rasismu a politickým poměrům v tzv. "kapitalistických" státech. Po vystudování 'Ecole Normale Supérieure' učil na několika gymnáziích v různých částech Francie. Během druhé světové války se dostal na devět měsíců do válečného zajetí, v roce 1941 se připojil k hnutí odporu. Spolu se svou dlouholetou přítelkyní Simonou de Beauvoirovou založil v roce 1945 časopis 'Les Temps Modernes' a řídil jej až do své smrti. Po válce se stal členem komunistické strany, v roce 1956 z ní však na protest proti sovětské intervenci v Maďarsku vystoupil. Podnikl značné množství cest (mj. do Sovětského svazu, Spojených států, Egypta, Číny a Kuby, přednášel i v Praze) a angažoval se v mnoha politických i sociálních problémech (alžírská válka 1954-62, vietnamská válka 1964-68, studentská hnutí v roce 1968). Koncem šedesátých let se ještě jednou vrátil k problému umění a vzdálil se svému pojetí existencialistického marxismu. Na konci života byl blízký maoismu a radikální levici. V roce 1964 byla Sartrovi udělena 'Nobelova cena' za literaturu, ten ji však na protest proti buržoazním hodnotám společnosti odmítl přijmout. Zemřel v rodné Paříži.

Dílo:
Baudelaire, 1947
Bytí a nicota (L'Étre et le néant: Essai d'ontologie phénoménologique/Being And Nothingness/Das Sein und das Nichts), 1939
Cesty svobody/Cesty k svobodě (Les Chemins de la liberté), 1945-49 (3 díly)
Co je literatura
Domácí hlupák: Gustave Flaubert 1821-1827 (Flaubert), 1960-71 (4 díly)
Ďábel a pánbůh (Le Diable et le bon dieu/Lucifer And The Lord), 1951
Esquisse d'une théorie des émotions (Sketch For A Theory Of The Emotions), 1939
Existencialismus je humanismem (L'Éxistentialisme est un humanisme/Existentialism And Humanism/Ist der Existentialismus ein Humanismus?), 1946
Holá pravda
Huis-clos (In Camera/No Exit/Bei geschlossenen Türen), 1944
Kean
Kritika dialektického rozumu (Critique de la raison dialectique/The Problem Of Method/Search For A Method), 1960
L'Âge de raison (The Age Of Reason), 1945
L'Imaginaire: Psychologie phénoménologique de l'imagination (The Psychology Of Imagination), 1940
L'Imagination (Imagination: A Psychological Critique), 1936
Le Fantôme de Staline, 1956
Le Sursis (The Reprieve), 1945
Marxismus a existencialismus: Problém metody, 1966
Mouchy (Les Mouches/The Flies/Die Fliegen), 1943
Mrtví bez pohřbu (La Mort dans l'âme (Iron In the Soul/Troubled Sleep), 1949
Nekrassov, 1955
Nevolnost/Hnus (La nausée/Nausea/Der Ekel), 1938
Noc
Pád
Počestná děvka - divadelní hra, 1946
S vyloučením veřejnosti - jednoaktová divadelní hra, 1944
Saint Genet, komediant a mučedník (Saint Genet, comédien et martyr/Saint Genet, Actor And Martyr), 1952
Slova (Les Mots/Words), 1963
Špinavé ruce (Les Mains sales (Crime passionel/Dirty Hands/Red Gloves), 1948
Trójanky
Uragán nad cukrem
Vězňové z Altony (Les Séquestrés d'Altona/Loser Wins/The Condemned Of Altona), 1959
Zeď, 1939

zpět na výpis autorů
Aktuality

11.9.2007
U příležitosti dalšího pěkného výročí byl přidán nový autor (Adolf Hoffmeister) a jeho dvě hry, Hřbitov aut Fernanda Arrabala (opět péčí Kaaxe) a také D.I.Charms.

20.5.2007
Velká aktualizace - přidáni noví autoři, díla, literatura, esej...

21.8.2006
Při výročí okupace jsem promazal guestbook totálně zahlcený spamy a přidal antispamovou ochranu ;).

28.12.2005
Nová recenze - Emigranti v divadle Komedie

1.12.2005
16.12. má v divadle Komedie premiéru hra Sławomira Mrożka Emigranti. To a hodně dalších tipů najdete v kalendáři.

27.11.2005
Tip na literaturu - Slovenská absurdná dráma (viz literatura).