..absurdnidrama.wz.cz.. David Matásek a Ladislav Mrkvička v Pokoušení v provedení Stavovského divadla (režie Charles Marowitz)
Rád si sundám přilbu, ale nesednu si,
nemám čas.

Plešatá zpěvačka (E. Ionesco)
Díla: Largo desolato (Havel, Václav)

Václav Havel jako herec - Divadlo Na tahu (foto Bohdan Holomíček 1975)

Hlavní postavou hry Largo Desolato je doktor filozofie Leopold Kopřiva, proti své vůli vmanévrovaný do role hrdiny, jímž ve skutečnosti není. Jeho bohatá politická a spisovatelská činnost z něj udělala představitele demokratických sil; u nepřátel, tajných policistů, figuruje jako podvratný živel podezíraný z protistátní činnosti. Obě strany v něm vidí pouze hlasatele idejí, nikoliv člověka. Leopold Kopřiva má pocuchané nervy, sám se chvíli považuje za hrdinu, chvíli za zbabělce a pomalu ztrácí svou vlastní identitu. Špehýrkou ve dveřích neustále vyhlíží, zda už ho nejdou zatknout. Musí přijímat časté návštěvy, které ho znervózňují a přivádějí do ještě větší izolace. Jedni ho nutí k dalším politickým gestům, jiní chtějí, aby podepsal prohlášení, který by ho zbavilo rizika dalšího zatčení, avšak za cenu popření že on je "ten" Kopřiva, tedy za cenu vzdání se vlastní identity. Situaci mu komplikují i ženy v jeho blízkosti (nevěrná družka, nepříliš duchaplná přítelkyně a mladičká obdivovatelka).

Hra, napsaná v r. 1984 a uvedená na jeviště v r. 1990, vychází z životní zkušenosti autora i celé československé společnosti v období tzv. normalizace. Jak uvádí sám autor, vzniká v době, kdy jako by se v naší zemi "zastavil čas". Dramatický útvar, který přivádí před diváka život disidenta dr. Kopřivy, je výrazem autorovy zásady, že spisovatel se nemůže "vyhnout jedné věci: dějinám. Společenské situaci. Své době. A tedy vlastně politice".

Příběh disidenta Kopřivy, jeho přátel i těch, kteří ho tajně sledují, je určen vnímavému divákovi, který dokáže proniknout jednoduchým dějem a odhalit existenciální pocity doby, v níž základní jistoty člověka jsou zpochybněny. Strohá scéna s mnoha dveřmi napovídá, že hrdina se dostává do soukolí "absurdní doby", v níž mravní odpovědnost vzpoury proti absolutní moci je znehodnocována postoji ostatních, kteří se na nenormalitě buď přiživují, nebo nejsou dostatečně silní, aby se s ní vyrovnali.

Zoufalé Kopřivovo zvolání: "Dejte mi všichni pokoj," jímž hra vrcholí, je vyjádřením bezvýchodné situace, v níž se momentálně hrdina nachází. Leopold touží po novém zatčení, jež by ho vysvobodilo z psychického napětí. Vysvobození ale nepřichází.

(zdroj: Vladimír Nezkusil a kol., Česká a světová literatura po r. 1945 - výňatky, upraveno - a marwin)

zpět na výpis děl
Aktuality

11.9.2007
U příležitosti dalšího pěkného výročí byl přidán nový autor (Adolf Hoffmeister) a jeho dvě hry, Hřbitov aut Fernanda Arrabala (opět péčí Kaaxe) a také D.I.Charms.

20.5.2007
Velká aktualizace - přidáni noví autoři, díla, literatura, esej...

21.8.2006
Při výročí okupace jsem promazal guestbook totálně zahlcený spamy a přidal antispamovou ochranu ;).

28.12.2005
Nová recenze - Emigranti v divadle Komedie

1.12.2005
16.12. má v divadle Komedie premiéru hra Sławomira Mrożka Emigranti. To a hodně dalších tipů najdete v kalendáři.

27.11.2005
Tip na literaturu - Slovenská absurdná dráma (viz literatura).